|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vnímání smyslu života u osob středního věku "krize středního věku"
PŘIBYLOVÁ, Dana
Diplomová práce je zaměřena na problematiku vnímání smyslu života u generace středního věku, pro kterou bývá právě typická "krize středního věku". Tento pojem je mnohdy spojován s negativními jevy, jako je fyzické stárnutí, stagnace v kariéře, nuda v manželství a všeobecný stereotyp života. Zde je právě důležitý význam logoterapie, která nám pomáhá v hledání smyslu života, pomáhá při komunikaci v sociální práci, např. při existenciální osamělosti a ztrátě smyslu života. Práce je zpracována interdisciplinárně na základě odborné literatury, kdy je zmapováno pojetí středního věku z pohledu různých autorů, oblast změn, rozhodování a význam tzv. přechodového období, kdy se člověk ocitá mezi něčím, čím byl, a něčím, čím bude. Z pohledu filosofického a psychologického je práce zaměřena na hledání smyslu života. Pozornost je rovněž věnována základním pojmům a teoretickým východiskům vztahujícím se ke smyslu života, s aspektem kladeným na lidské cíle, životní hodnoty, motivaci, hodnotu zdraví, hodnotu lásky, štěstí, na život jako poslání. Cílem diplomové práce je zmapovat, jak je vnímáno období a smysl života u generace středního věku (označovaného, jako "krize středního věku") z pohledu vědních disciplín. Naznačit možnosti řešení a podporu osobní spokojenosti v krizi středního věku, naznačit možnosti prevence negativních důsledků, které jsou spojené se vstupem do druhé poloviny života. Ukázat, že i v této životní etapě lze vnímat a pojmout smysl života z pozitivního hlediska a prožít tak šťastný a plnohodnotný život.
|
|
|
ROZDÍLY VE ZMĚNĚ ŽIVOTNÍHO STYLU U MUŽE A ŽENY VE VĚKU 40 - 50 LET
KOZA, Zdeněk
Bakalářská práce je zaměřena na téma: Rozdíl ve změně životního stylu u muže a ženy ve věku 40-50 let. Teoretická část vymezuje základní pojmy typické pro tuto problematiku se zaměřením na historii, vývoj a novější trendy, a to nejen aktivního životního stylu. Dále na problematiku poruchy příjmu potravy, jako je bigorexie, bulimie, ortorexie. Praktická část je zaměřená na vstupní data zkoumaných subjektů. Rozhovory, jídelníčky, tréninkové postupy, změnu životního stylu spojenou se změnou hodnot a vnímání sebe sama (viz. bigorexie). Zjištění antropometrických parametrů. Testování zdatnosti.
|
|
|
Užívání alkoholu u žen středního věku: série kazuistik
Mrázková, Anna ; Volfová, Anna (vedoucí práce) ; Minařík, Jakub (oponent)
Východiska: Případová studie se zaměřuje na ženy, které prošly léčbou závislosti alkoholu ve středním věku. Zkoumá příčiny vzniku závislosti, které se opírají o fakta. výzkumů i z vyplývá, že střední věk je rizikový pro vznik závislosti. Toto téma je málo diskutované, přesto aktuální. Cíl: Cílem práce popsat a porozumět problematice vzniku závislosti na alkoholu u žen středního věku vyšším socioekonomickým statusem. Tato problematika je popsána na kazuistikách tří respondentek, které odpovídají kritériím výběru. Praktická část závěrečné práce se skládá z kazuistik vytvořených na základě moderovaných rozhovorů. Ty byly vytvořeny z anamnestického listu, z otázek zaměřujících se doplňujících otázek. Data byla zpracována narativní metodou. Výsledky: Příběhy respondentek jsou odlišné, ale faktory, jež je vedly hledání řešení alkoholu jsou podobné. Popisují prázdnotu, osamělost, smutek, změnu vzhledu, zdravotní problémy plynoucí z vyššího věku a také tlak v práci. V závislosti je pak udržoval samotný nímž se cítily lépe. Vzorce užívání jsou u jednotlivých respondentek odlišné. Očekávaná změna nenastala, naopak fyzický i psychický stav se zhoršoval, což vedlo je samotné nebo okolí k vyhledání pomoci odborníků. Závěry: Tato práce ilustruj o riziku vzniku závislosti, rizikových faktorech, zátěžových situacích a...
|
|
|
Problematika užívání alkoholu u žen středního věku s vyšším socioekonomickým statusem jako prostředek k životní změně: série kazuistik
Mrázková, Anna ; Volfová, Anna (vedoucí práce) ; Minařík, Jakub (oponent)
Východiska: Případová studie se zaměřuje na ženy, které prošly léčbou závislosti alkoholu ve středním věku. Zkoumá příčiny vzniku závislosti, které se opírají o fakta. Toto téma je málo diskutované, přesto aktuální. Cíl: Cílem práce popsat a porozumět problematice vzniku závislosti na alkoholu u žen středního věku ána zuistikách tří respondentek, které odpovídají kritériím výběru. Praktická část závěrečné práce se skládá z vytvořených na základě moderovaných rozhovorů. Ty byly vytvořeny anamnestického listu, z otázek zaměřujících se doplňujících otázek. Data byla zpracována narativní metodou. Výsledky: výsledků vyplývá, že střední věk a ním spojené události rizikové závislosti Nevyplívá z toho ale fakt, že alkohol by byl prostředek k životní změně. Spíše můžeme mluvit o Závěry: závěr této práce lze považovat to, že in závislosti, rizikových faktorech zátěžových situacích a možnosti odborné pomoci u žen středního věku je velmi malá. Tyto výsledky by mohly být podkladem pro rozvoj osvěty a zavedení eeningových programů zejména pak u této skupiny žen. Klíčová slova: Zá - - Ž - třední věk - Životní změna
|
|
| |
|
|
Krize středního věku z hlediska psychoterapeutů: interpretativní fenomenologická analýza
Žochová, Kateřina ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Krejčí, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkušeností psychoterapeutů s krizí středního věku u jejich klientů. Teoretická část pojednává o krizi středního věku a vybraných psychoterapeutických přístupech. Empirická část je založena na kvalitativním výzkumu a je realizována metodou interpretativní fenomenologickou analýzou (IPA). V rámci výzkumu byly provedeny tři polostrukturované rozhovory s psychoterapeuty, kteří se vzájemně odlišují teoretickou orientací, a to konkrétně Gestalt, SUR a Pesso Boyden. Cílem výzkumu bylo porozumět tomu, jaké jsou konkrétní zkušenosti psychoterapeutů s krizí středního věku a zda jejich vnímání těchto zkušeností odpovídá psychoterapeutickému přístupu. Při analýze dat byly využívány prvky z narativního přístupu ve výzkumu. Výsledky jsou shrnuty v diskusi, kde jsou zároveň zpracovány společně s teoretickými koncepty a vybranými výzkumy. Na základě tohoto výzkumu bylo zjištěno, že všichni tři psychoterapeuti se shodují pouze v tom, že ve věkovém období 40-50 let dochází ke zvýšeným změnám v životě člověka, které mohou vyústit v některé ze symptomů často označované jako krize středního věku, ale ve vysvětlení podstaty problému se významně rozcházejí. Do určité míry můžeme hovořit o tom, že jejich vnímání konceptu krize středního věku je ovlivněno zvoleným psychoterapeutickým výcvikem....
|
host ::
RSS.